Úspěchy Von Weizsäckera
V tomto mém novinovém článku jsem se Vám rozhodl napsat o nejvýraznějších úspěchů pana Weizsäckera z informací, které mi byly poskytnuty. Wilhelm Karl Rudolf Weizsäcker byl profesně velmi úspěšný. Prošel si mnohými úspěchy i pády. Jeho úspěchy byly někdy tvrdě vybojovány, jindy se k nim dostal velmi lehce. V tomto článku se Vám pokusím shrnout jeho nejdůležitější úspěchy, které se mu podařilo v životě dokázat a které byste Vy, naši čtenáři měli vědět.
První úspěchy
Wilhelm Karl Rudolf Weizsäcker. První kroky tohoto kluka vedli na německé gymnázium, kde získal bez problému středoškolské vzdělání s maturitou. Když v roce 1904 odmaturoval, podal si přihlášku na Právnickou fakultu německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde začal studovat. V roce 1907 získal zvláštní odměnu za seminární práci Darstellung des bäuerlichen Kolonialrechtes in Böhmen und Mähren, kterou později rozšířil a vydal v roce 1913, jako svou první vědeckou publikaci pod názvem „Das deutsche Recht der deutschen“. V té době mu již bylo 27 let.
„Byl to velmi nadaný a vzorný student s velkým zájmem o historické právo v době středověku a raného novověku, a to především horním, městským, zemským i lenním právem a právem kolonistů. Myslím si, že ho velmi ovlivnil můj kolega a profesor, právník a historik Guido Kisch spolu se mnou. Z jeho vyjádření byla značně znát jeho snaha o uplatňování německé kultury a německého práva v Čechách a na Moravě. Byl přesvědčen, že Čechy a Morava patří do německé říše a její historie je vlastně historií Německa. Ve svém volném čase nám na filosofické fakultě Německé univerzity dělal velmi zajímavé přednášky“
říká tehdejší rektor Právnické fakulty německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze Adolf Zycha.
Weizsäcker akademikem tělem i duší
Jeho obrovská snaha a úsilí uspět na poli akademickém, byla velmi značná. Akademická věda ho natolik oslovila, že v ní uviděl svoji budoucnost. Jeho prestiž mezi ostatními akademiky, začala být velmi vysoká. Již v roce 1926 byl navržen a hned za rok byl dokonce jmenován profesorem právnické fakulty pro obor dějiny práva na území ČSR. Věnoval se výhradně psaní akademických publikací, z nichž první větší práci vydal v roce 1928 a nazývala se „Darstellung des bäuerlichen Kolonialrechtes in Böhmen und Mähren. Tato práce měla velmi pozitivní ohlas.
Weizsäcker zbrojí proti Vojtíškovi
Čekali ho vleklé spory v otázkách česko-německé univerzity, kdy jako velký zastánce proněmecké strany univerzity se dostal do konfrontace se zastáncem české strany historikem Václavem Vojtíškem a měli spolu nejeden konflikt. Václav Vojtíšek je aktuální ředitelem archivu hlavního města Prahy. V té době byl ředitelem Městského archivu a zasazoval se o vydání svazku o vývoji československých městských knih s jejich názornými ukázkami. Weizsäcker byl přesvědčen o tom, že většina majetku univerzity má připadnout německé části a má být stále považována za pokračující (hlavní) část a to i přes to, že většina studentů je českých.
Raketový vzestup Weizsäckera
V roce 1930 se stal členem a později předsedou, disciplinární komise právnické fakulty. V roce 1932 byl zvolen děkanem a také zkušebním komisařem pro soudcovské zkoušky u Vrchního zemského soudu v Praze. Roku 1934 se stal zkušebním komisařem veřejného a soukromého práva středoevropského a práva církevního, o dva roky později povýšil na pozici viceprezidenta státní zkušební komise. Weizsäcker byl řádným členem Německé společnosti věd a umění v Praze (Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik). Zde byl roku 1936 zvolen kvůli své pečlivosti a oddanosti na post pokladníka.
Vzestup kvůli politice
1. října roku 1938 získal za svou oddanou práci pro Říši pamětní medaili a samotný Adolf Hitler mu propůjčil Válečný kříž za zásluhy II. stupně bez mečů. V rámci své rasové ideologie se v roce 1943 stal právním ředitelem badatelské instituce, nadace Reinhaard-Heydrich Stiftung. Prý ho údajně doporučil sám Reinhard Heydrich, který věřil, že Weizsäcker dokáže zreorganizovat celý akademický život v Praze dle představ SS.
Podle našich analytiků, je velmi dobře vzdělaný a mohl by se uplatnit v nejbližších třech letech jako honorární profesor například na univerzitě v Heidelbergu.